Pár dnů po Štědrém večeru mi cinknul chat na webu. Psala mi jedenáctiletá Ráchel a žádala mě o radu. Má si vymyslet, jak zařídit pokojík u rodinných známých, kam jezdí na prázdniny a neví si s tím rady. V pokoji se teprve bude bourat okno, všechno se bude měnit a dávat nové, aby se jí tam líbilo. Pečlivě vyplanila ...

Trend je jasný - velké byty už ve městě neletí. Ne, není to samozřejmě pravda, ale faktem je, že velká část populace, spokojeně žije na malém prostoru. Časopisy o bydlení jsou plné fotek vzdušných podkrovních bytů nebo domů s obrovskými okny, ale realita je, hlavně ve městech, jiná.

Klientka bydlí v novostavbě a přeje si útulnou ložnici. Momentálně je všechno bílé. Stěny, starší postel, záclona, lustr i vestavná skříň, kterou chce zachovat. Jen podlaha je imitací přírodního dubu. Bílý interiér působí čistě, ale poněkud sterilně. Do pokoje svítí balkónovými dveřmi a velkým oknem orientovaným na jih skoro celý den slunce.

Mladý člověk chce být za 15 minut v práci, centru města, baru nebo ve fitku. K pohodovému bydlení nepotřebuje moc místa a nakonec ani hodně peněz. Dá se v klidu žít v bytě 1+kk o ploše 27 m2, když se chytře zařídí.

Děti se v pokojíku baví, hrají si a řádí. K tomu potřebují inspirativní prostředí, skrýše, průlezky, houpačky, kuchyňky, domečky pro panenky, herní simulátory a další hračky podle věku a zálib. V pokoji musí být i dostatek místa na ukládání oblečení a hraček. Je třeba vyčlenit dobře osvětlený prostor, kde se dokážou soustředit na učení a klidný...

Dřevo je přirozeně krásný živý materiál, má své kouzlo a duši. Příjemně voní, není nikdy chladné na dotek, zvyšuje pocit tepla a navíc je ekologické.